Miluji Lolity... od knížní verze, přes filmové (no, ta Kubrickova se zrovna nepovedla), až po audio. Nabokov mistrně kombinuje poetický styl vyprávění, se znepokojujícím a jízlivě sebeironickým, nořením se hlavního hrdiny do totální sebedestrukce. Není žádným tajemstvím, že existuje ještě jedna, starší, česká audioverze Nabokovova geniálního románu, ale na tu jsem po pěti minutách poslechu verze namluvené panem Mejzlíkem, navždy zapomněl. Hercovo podání je famózní, jeho hlas hypnotický a správně ponurý. Technické zpracování je naprosto špičkové. Lze jen poděkovat a doporučit :)

Jonas Jonason stvořil unikátní příběh. Martin Stránský si s ním skvěle poradil. Zakoupením tohoto titulu a jeho poslechem zjistíte, co je možné provádět i v důchodovém věku. A nutno říct, že Alan Carlson se celý život vůbec nenudil. Aktivní jak v mládí, tak ve věku 100 let, kterých se dožije jen málo kdo. I když podle popisu této knihy se může zdát, že půjde o nudné dílo, alespoň mě to tak nejdříve připadalo, opak je pravdou. Od samého začátku se jedná o příběh, od kterého se nebudete chtít odtrhnout a který prostě budete muset vyposlechnout až do samého konce. Nečekané události, nepochopitelné zvraty a zážitky Alana vám rozhodně nedovolí knihu zavřít dřív, než skončí. Martin Stránský tomu dává ten přesný šmrnc, který je v tomhle případě potřeba. Věřím, že stejně jako já, ale i mnoho posluchačů přede mnou, se ani vy neubráníte hlasitému smíchu, až se budete prokousávat tím, co Alan za svůj život zažil. A co dodat závěrem? Také bych chtěl mít takového dědu, jakým byl, nebo možná stále ještě je Alan Carlson.

Knihy Douglase Adamsem mám velmi ráda. Při poslechu této audioknihy jsem byla nejprve překvapená, ale musím říci, že styl vyprávění mě velmi bavil. Když jsem se smála nahlas v autobuse, vypadala jsem trochu jako blázen...Ovšem Hlubina myšlení...vtipné, doporučuji :-)

Opravdu nádherné nahrávka, kde si Jan Werich s Miroslavem Horníčkem vyprávějí o divadle, zejména o tom Osvobozeném. Horníček je vinikající moderátor, a Werich je geniální vypravěč, navzájem se velmi dobře doplňují. Ve velmi podobné nahrávce nazvané "Táto, povídej" se Jan Werich baví o stejných událostech se svou dcerou Janou, a mnohem podrobněji. Ovšem Jana Werichová se s Miroslavem Horníčkem nedá srovnávat, proto i když je tato nahrávka kratší, je kvalitativně daleko lepší, a narozdíl od "Táto, povídej" se více zabývá mládím a začátky Wericha a Voskovce. Doporučuji poslechnout si oboje.