Detektivní thriller ve svižném tempu, který rozpracovává nikdy neobjasněnou záhadu pádu letu TWA 800. Celkem sympatické postavy, dobrá práce narátorů. Igor Bareš, Dana Černá i Jaroslav Plesl načetli skvěle. Příběh má spád, hudební předěly jsou příjemné.

Báječně praštěné pohádky o mluvícím "maximálním psovi", který přestal růst až po vypití soudku piva, v podání Josefa Dvořáka. (A jako bonus chytlavé maxipsí znělky od Petra Skoumala na honky tonk piano.) Tenhle Večerníček patří k pár vzácným kouskům, které si s chutí poslechnu s dětma i jako dospělák a nemřu u toho. Spousta jiných pohádek se snaží za každou cenu dětem zalíbit a výsledek často působí tak přeslazeně, že se dospělým z toho náporu roztomilosti ježí chlupy. Tady mám ale dojem, že všichni, kdo se na Fíkovi podíleli, z toho měli především vydatnou srandu sami pro sebe. Snad proto si tam to svoje najde jak prcek, tak dospělák. Dávám všechny čtyři svoje palce hore. 👍👍👍👍

Velmi povedený kousek. Prckové milují dinosaury, tak nešlo tuto audioknihu nepořídit. A rozhodně nezklamala, ba naopak! Audiokniha je ještě lepší, než jsme doma doufali. Jde o výborné a originální příběhy (Honzíka, Janičky...), které jsou navíc skvěle interpretovány velikány české audioknižní a dabingové scény - Táňou Medveckou a Jaromírem Medunou. Ti tyto příběhy nečtou, ale vlastně je dramatizují, hrají, mění hlasy dle děje samotného, dle toho, koho právě namlouvají, nebo jestli jsou zrovna "jen" v roli vypravěče. Výběrem interpretů vydavatel pozvedl už tak skvěle napsanou předlohu ještě výše. Audio je ale výborně zvládnuté nejen po stránce příběhové a interpretační, ale velmi dobře a nenásilně je doplněno i o další přídavné zvuky, ať už jde o hudbu, vodu, dupání, křupaní dinosauřího vejce, zavírání dveří.Tyto zvuky neruší, naopak vhodně doplňují vyprávění a jeho děj. U nás "musíme" dětem pouštět Ahoj dinosaure! dennodenně před spaním, a přestože jim vysvětlujeme, že jim to zevšední, že už je to nebude bavit, už týdny se mýlíme. Pouštíme tedy stále a bez omrzení. Takže za nás jednoznačně palec nahoru! Jen tak dál, paní autorko!

Četl jsem knihu před dávnem. A poslechnout si to znovu pro mě bylo potěšením. Je dobré se vrátit do doby pol. 19 století a připomenout si jakousi zdvořilost a vznešenost i za těžkých sociálních dogmat dané doby. I ten Jiráskův jazyk je krásný, byť pro někoho těžký.