Autor opět nezklamal. Skvělá detetektivka, od které se jen těžko odcházelo. Vše popisováno detailně, takže nebylo těžké si jednotlivé obrazy příběhu představit. Nepopiratelnou výhodou je fakt, že J. L. Horst píše o tom, čemu jednoznačně rozumí. To dělá celý příběh velmi uvěřitelný. Při části, kterou jsem poslouchala pozdě v noci, kdy se v lese Line Wisting ohlédne po zvuku, který uslyší a náhle se před ní objeví Rudolf Haglund, mi přeběhl mráz po zádech. Pokud má někdo rád detektivky, mohu tuto jen doporučit.

Jestli první díl byl strhující, tak tenhle kvapík se tady rozjede, jako valící se balvan ze srázu. Po každé pauze v poslechu mi dlouho trvalo, než jsem se z tohoto fiktivního světa dostal. Tak věrně je kniha napsána a zároveň načtena. Opakoval bych slova v recenzi na první knihu. Druhý díl šel v hodnocení ještě dál a stupnice mi nestačí.

Pojmenování knihy napovídá, že to bude asi něco strašidelného, a přesně proto jsem si tuto knihu chtěla spíše poslechnout, než přečíst. Díky skvělé četbě Ladislava Freje jsem se opravdu v určitých chvílích až bála. Kniha trvá kolem dvou a třičtvrtě hodiny, takže ji zvládnete i za jeden večer. Já ji bohužel poslouchala dva dny, protože jsem nebyla schopna najit takový velký časový úsek, který bych mohla použít pouze pro poslech knihy. Celá nahrávka se skládá ze sedmi strašidelných povídek. Některé jsou opravdu strašidelné, jiné méně, ale všechny se mi moc líbily. K mým oblíbeným patří "Hrací skřínka", "Jinovatka" a "Byla cesta". Příběh povídky Byla cesta mě oslovil ze dvou důvodů. Za prvé: píseň "Byla cesta...", která v povídce zazní mi připomněla dětství a základní školu, jelikož tato písnička provázela naše Vánoční slavnosti každý rok a jednou jsem ji zpívala také sólo (Nechápu, že mě vybrali). A za druhé: Povídku jsem poslouchala po cestě do školy, v den kdy jsme měli na sedm, takže jsem šla pěkně po tmě naší temnou ulicí a musím říct, že mě mrazilo v zádech. Když jsem si vyhledala fotografii Chrise Priestleyeho, naprosto se mi k těmto tento typ tvorby hodil. Nevím proč, ale vyzařuje z nějak jakési tajemno. Vlastně mám tento typ psaní moc ráda a jednou bych chtěla psát v podobném duchu jako on. Je to skvělá, inspirativní osobnost, britský spisovatel, ilustrátor, malíř a karikaturista. Už jako malý chlapec miloval komiksy a rád četl strašidelné příběhy.

Zakoupeno, poslechnuto - a jsem hodně spokojená! ;-) Ladislav Frej se stal jedním z mým nejoblíbenějších interpretů, je to prostě profesionál každým coulem. Mohl by klidně načíst i telefonní seznam nebo jízdní řád - a pořád to bude v jeho podání výborné. Povídky jsou také zajímavé, s určitým puncem tajemna a samozřejmě i strachu, napětí, mrazení v zádech a lehké hrůzy. Rozhodně doporučuji k poslechu!