Vyborna kniha. Tieto principy by mal poznat kazdy rodic. Deti sa rodia do tejto doby, ale my rodicia ich obmedzujeme nasimi obmedzeniami, ktore uz vacsinou nie su potrebne. Spolu s knihou "Vychovavame deti a rastieme s nimi" je toto material na obrovsky rast. Hlavne pre nase deti a buduce generacie. Neberme detom sebavedomie, ako bolo nam casto potlacene! Nechajme mi rozkvitnut. Kazdy clovek je unikat.

Takový návod pro kvalitní život, vážně. Autor velice věcně shrnuje to, jak využít svůj čas na tomhle světě tak, abychom toho na jeho konci nemuseli litovat (a možná i něco dokázali). Bál jsem se na začátku nějakých recyklovaných rad z nejznámějších knížek o osobním rozvoji, ale není tomu tak. Už jsem toho slyšel hodně, můžete mi věřit :-) Žádnou šílenou vědu tady taky nenajdete, pouze velmi zdravý selský rozum a výborné pozorovací schopnosti autora. Brzy si ji určitě ještě poslechnu znova.

V románu Čtyřcestí jsou vykresleny osudy tří generací jedné rodiny z městečka na severu Finska. Začíná v roce 1895, porodní bábou, babičkou Marií, a končí o sto let později, její dcerou Lahjou umírající na nemocničním lůžku. Obě byly velmi silné ženy, které to něměly v životě nijak jednoduché. Příběh je vyprávěn čtyřmi vypravěč - Marií, Lahjou, jejím manželem Ohnim a snachou Kaarinou. Každý z nich má na společný život jiný pohled. Čtyřcestí je pravdivý a velmi věrohodný román o snech a tajemstvích, radostech i trápeních obyčejných lidí ve Finsku, který mě vzal za srdce a nenechal mě klidnou. Čtyřcestí jsem poslouchala jako audioknikhu, kterou velice sugestivně čte Simona Postlerová. Audiokniha je velice dobře zpracovaná s krátkými hudebními předěly, které čtení nijak nerušily a dodaly knize další rozměr. Poslech knihy Čtyřcestí je velice příjemný a poutavý, až mě překvapilo a zamrzelo, že už je konec.

Poslech teto audioknihy je tak mrazivě intenzivnim zážitkem, že jsem si musel dávat při poslechu pauzy abych se trochu uklidnil a dokazal ty hrůzy vstřebat... Tak moc intenzivne syrový zážitek to je. Namluvene je to neskutečně dobře! Je to tak citlivě,silně a zároveň co do prenosu emocí tak autenticky podané, že všechny z dam které se na tom podíleli si zaslouží hlubokou poklonu. Vlastně kdyby mi někdo řekl že v době namlouvani měli dotyčné v noci neklidné sny, tak bych se tomu vůbec nedivil. Jinak kniha samotná opravdu dává nahlédnout do nitra duše "sovětského člověka" a opravdu už drobet více chápu jak je možné že tolik lidí stále vzpomíná na Stalina a volí Putina. Více tomu rozumím, ale není mi z toho moc dobře. Je to pohled do světa který bych nechtěl žít ani na vteřinu, i poslech mi stačil.