Velikáni francouzské literatury mi (kromě Dumasů, Balzaca, Maupassanta a prokletých básníků) nic moc neříkali, chtěla jsem si jen v báječné společnosti pana Štěpánka trochu rozšířit obzory. A byly to opravdové vánoce v létě! Rolland byl opravdu mistr pera. Nejen to, jak dokázal popsat myšlenky a chování starého muže, ale především jeho moudrost zkoncentrovanou a shrnutou v životním nadhledu a ve schopnosti těšit se z malých radostí života, které tak často neuváženě považujeme za samozřejmé. A pan Štěpánek tohle všechno nepřečetl, ale přímo promlouval srdcem hlavního hrdiny, trochu archaickým jazykem, který jsme u něj tak milovali v historických filmech.
Eva Burešová
30.06.2015